Data o trestné činnosti na tomto webu poskytuje Otevřené společnosti, o.p.s. každý měsíc Policie ČR. Jedná se tedy o zpracování oficiální policejní statistiky. Zobrazení dat předchází zpracování, které je vhodné na tomto místě popsat - stejně jako některé nedostatky, které jsou obsaženy přímo v datech.

Za prvé, jedná se o data o zjištěné trestné činnosti, tedy o skutcích, o nichž se policie dozvěděla. Latence trestné činnosti (tj. podíl činů, které policií nebyly zjištěny) se v závislosti na typu kriminality podle odhadů pohybuje od jednotek procent až po 80-90% v případě mravnostních skutků. Z podstaty tedy nelze tato data vnímat jako ukazatel skutečného stavu kriminality, ale jako ukazatel velice přibližný (současně ale i nejlepší, jaký máme k dispozici).

Za druhé, způsob publikování dat ze strany Policie ČR byl poměrně nepřehledný. Měsíční změna v počtech trestných činů na úrovni základních útvarů policie byla do roku 2016 zaznamenávána v rozsáhlé soustavě cca 550 listů v 86 excelových tabulkách. Každý z listů měl více než dvě stovky řádků a dvacet sloupců. Data se musela průběžně slučovat. V roce 2016 Policie ČR změnila způsob sběru dat, takže je má nyní k dispozici v jediné databázi.

Za třetí, policejní statistika je konstruována pro meziroční srovnávání. Každý kalendářní rok v lednu začíná statistika na nule a s přibývajícími měsíci jsou data aktualizována (tedy i odečítána v případě změny právní kvalifikace); v prosinci je tabulka pro daný rok uzavřena a žádné další korekce v datech už zpětně neprobíhají. Zjednodušeně řečeno – policejní data nejsou nikdy stoprocentně přesná, pouze každý měsíc od ledna do prosince přesnější.

S vědomím těchto limitů, které vyplývají z povahy zaznamenávání a publikování dat, jsme se rozhodli data co nejvíce „rozdrobit“ a umožnit tak jejich co nejširší vzájemné porovnávání v čase i v prostoru. A otevřít tak debatu o tom, jaká data o kriminalitě vlastně máme a jaká data chceme mít.

Nejmenší jednotkou času, jíž lze z policejních dat vydělit, je v tuto chvíli jeden kalendářní měsíc. Toto vydělení probíhá odečtením dat za předchozí měsíc od aktuálních dat.

Nejmenší jednotkou prostoru je obvodní (místní) oddělení policie.Vzhledem k řadě změn v územní struktuře v této fázi projektu zobrazujeme pouze data od začátku roku 2013. Starší a méně podrobná data jsou k nalezení na http://puvodni.mapakriminality.cz/.

Základním nástrojem pro srovnání mezi jednotlivými kraji či územními odbory je INDEX KRIMINALITY (počet zjištěných skutků za zvolené období, přepočtený na 10 000 obyvatel). Všude, kde je to možné, jej používáme jako prioritní ukazatel. Nejedná se sice o ideální nástroj porovnání (zejména v centrech velkých měst jsou počty bydlících nízké, ale počty osob, které se zde zdržují, naopak velmi vysoké), ale je to základní nástroj, který je standardně používán po celém světě k vyjádření zatížení populace trestnou činností.

Počty obyvatel jednotlivých území byly vygenerovány z dat od ČSÚ pro jednotlivé základní sídelní jednotky (ZSJ). Jedná se o střední stav obvykle bydlících obyvatel roku 2013.

Data, zobrazovaná na webu www.mapakriminality.cz a data stažená z tohoto webu, podléhají licenci Creative Commons BY-NC-SA (Uveďte autora – Nevyužívejte komerčně – Zachovejte licenci). Více o licenčních podmínkách Creative Commons.

Mapa kriminality čerpá z dat Evidenčně statistického systému kriminality. Policie ČR v roce 2016 změnila způsob sběru dat. Pro správnou interpretaci dat uvádíme detailní komentář Policejního prezidia ČR:

Co je Evidenčně statistický systém

Evidenčně-statistický systém kriminality (dále jen ESSK) má za účel poskytovat statistické informace pro plnění úkolů Policie České republiky.

Jednou ze základních jednotek ESSK je "skutek", kterým se rozumí jednání osoby nezletilé, mladistvé nebo dospělé, které vykazuje znaky trestného činu, provinění nebo činu jinak trestného podle právních předpisů.^?

Vztah k trestnímu zákoníku

ESSK člení trestnou činnost do tzv. takticko-statistických klasifikací (dále jen TSK), nikoliv podle paragrafových znění trestního zákoníku. Jedno TSK může zahrnovat více paragrafů a naopak jeden paragraf může být statisticky rozčleněn na více TSK. Toto členění zajišťuje kontinuitu sledování, neboť trestní zákoník a jeho číselná označení paragrafů podléhají změnám, ale druh trestné činnosti zahrnutý pod TSK (např. vloupání do rodinného domu) zůstává.

Zásady pro počítání skutků

• V případě jednočinného souběhu se jedná o jeden skutek.
• Při souběhu trestných činů se pro označení skutku použije ten, který je podle horní hranice trestní sazby u trestu odnětí svobody nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice trestních sazeb při souběhu trestných činů shodné, použije se pro označení skutku trestný čin, v němž byla podstata činnosti pachatele. Výjimkou jsou případy, kdy je nutné dát přednost taktickému hledisku (např. u dopravních nehod je vykázáno TSK, pod nímž je uvedena příslušná dopravní nehoda, bez ohledu na trestně právní posouzení).
• Jako samostatný skutek se neposuzuje účastenství na dokonaném trestném činu nebo jeho pokusu.
• Jako jediný skutek jsou vykazovány i trestné činy trvající a hromadné.
• Jako samostatný skutek se rovněž vykazuje každý útok opakovaného trestného činu. V případě vícečinného souběhu se vykazuje každý skutek.

Místo spáchání skutku

Skutek se vykazuje útvaru, v rámci jehož územní působnosti byl spáchán (Obvodní nebo Místní oddělení PČR, dále jen OOP, resp. MOP). Vyššími územními celky jsou pak tzv. územní odbory (prakticky téměř korespondující s bývalými okresy) a Krajská ředitelství Policie ČR. Nepodařilo-li se místo spáchání zjistit, vykazuje se tomu útvaru, v rámci jehož územní působnosti vyšel najevo.

Statistické období = kalendářní rok

Základním statistickým obdobím, v jehož průběhu je možné provádět i změny vykázaných údajů, je kalendářní rok, tzn., že všechny výstupy jsou za období od 1. ledna do konce sledovaného období (např. od 1. 1. 2016 do 31. 8. 2016). ESSK tedy slouží k porovnávání meziročních údajů. Nelze sledovat a porovnávat údaje za jeden nebo více kalendářních měsíců samostatně. Údaje za kalendářní měsíc nelze získat ani odečtem údajů po sobě jdoucích období. Jedná se o různé množiny skutků. Vzhledem k tomu, že trestní řízení je probíhající proces, ve sledovaném období dochází např. k překvalifikaci i jiným změnám (mohlo by se stát, že za menší územní celky a méně početné skutky by mohlo prostým odečtením vzniknout záporné číslo).

Údaje mapy vs. oficiální statistiky

Pokud by bylo zjištěno, že počty v námi zasílaných sestavách se liší od údajů oficiálně uveřejňovaných na stránkách Policie ČR, může to být způsobeno tím, že námi zasílané sestavy neobsahují údaje o trestné činnosti spáchané mimo území České republiky.

Kriminalita vs. registrovaná kriminalita, starý a nový trestní zákoník

Podle stanoviska Odboru bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra vzhledem k právním důsledkům po nabytí účinnosti trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. doporučujeme - pokud by se tak dělo - zohlednit následující teze:

- celkovou kriminalitu před a po nabytí účinnosti trestního zákoníku nelze srovnávat. Kontinuální bezpodmínečné porovnávání statistik kriminality v celém jejich rozsahu by nebylo korektní. Porovnávány by byly dvě veličiny, jejichž znaky nejsou totožné.

- zjištěnou kriminalitu (po vzoru britské policejní statistiky) důsledně označovat pojmem registrovaná kriminalita, a to ve všech statistických sestavách.

Surová data

V zasílaných sestavách jsou obsažena tato data:

• sloupec A: rok sledovaného období
• sloupec B: poslední měsíc sledovaného období (např. je-li zde číslo 5, jedná se o sestavu za období od 1.1. do 31.5.)
• sloupec C+D: TSK
• sloupec E+F: kraj, na jehož území byl skutek spáchán (případně kde vyšel najevo)
• sloupec G+H: územní odbor, na jehož území byl skutek spáchán (případně kde vyšel najevo)
• sloupec I+J: základní útvar, na jehož území byl skutek spáchán (případně kde vyšel najevo)
• sloupec K: počet registrovaných skutků
• sloupec L: počet (přímo) objasněných skutků
• sloupec M: počet dodatečně objasněných skutků

Změny ve zdrojových datech od 1. 10. 2020

Novela trestního zákoníku č. 333/2020 Sb. s platností od 1. 10. 2020, zvýšila hranici škody v trestněprávních kauzách na dvojnásobek. Od začátku její platnosti tak lze očekávat méně trestných činů a více přestupků. Pokud vyberete období napříč touto změnou, naše mapa vás upozorní, že z tohoto důvodu nejsou data plně srovnatelná. Berte to prosím v potaz. Více zde

Vysvětlení pojmů:

registrovaný skutek = vykázaný trestný čin, kde bylo zahájeno trestní řízení ve sledovaném období a je ukončen (určitým způsobem) nebo neukončen

přímo objasněný skutek = registrovaný skutek, u kterého byl zjištěn (a vykázán) alespoň jeden známý pachatel a zároveň je skutek ukončen ve sledovaném období. Jedná se o vazbu: registrováno => z toho objasněno

dodatečně objasněný skutek ^? = skutek, u kterého byl zjištěn (a vykázán) alespoň jeden známý pachatel, skutek je zároveň ukončen ve sledovaném období, ale trestní řízení bylo zahájeno před začátkem sledovaného období (tj. před 1.1. sledovaného roku) Je možné - pokud bude uváděn počet objasněných skutků - uvádět součet přímo a dodatečně objasněných skutků, ale objasněnost (v %) je podíl registrovaných a pouze přímo objasněných skutků.

Dodatečně objasněné skutky není možné přičítat, neboť by objasněnost v mnoha případech přesáhla 100%.